Reklama
 
Blog | Pavel Doubek

Vejce na premiéra? Co můžeme čekat od policie?

foto z videa Seznam zprávy zde

Muž na předvolební kampani hnutí ANO hodil na premiéra Andreje Babiše vejce. Netrefil se a vysloužil si zásah ze strany policejní ochranky (Ochranná služba Policie ČR) a následný převoz na policejní oddělení. Dál příběh pokračuje ve správním řízení, v němž muži hrozí pokuta za přestupek proti občanskému soužití.

Na záběrech televize Seznam zprávy vidíme muže povaleného na zem, kdy dva neoznačení policisté provádí zajišťovací úkony, přičemž muži střídavě klečí na zádech a na zátylku, přitom jeden z policistů muži tyká („dej tu ruku za záda“). Následně je muž veden s rukama za zády k policejnímu autu za účelem eskorty na policejní oddělení. Muž se po policistech opakovaně dožaduje poučení o právech a povinnostech a dále zpochybňuje příslušnost neoznačených policistů k Policii ČR. Strážci zákona muži odpovídají, že jsou policie a že již byl poučen.  Tolik ke skutkovému stavu z médií.

Podle zákona o Policii ČR se policie musí chovat při plnění svých úkonů zdvořile, dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob (§ 9), dále si musí počínat přiměřeně (§ 11), musí prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie (§ 12) a musí osobu poučit o právních důvodech provedení úkonu a o jejích právech a povinnostech (§ 13). Znemožňují-li to okolnosti zákroku, stačí se prokázat ústním prohlášením „policie“, stejně tak je možné poučení odložit do chvíle, jakmile to okolnosti dovolí (§§ 12 a 13). Tolik k zákonu o policii.

Popsaný zákrok vyvolává několik otázek: 1) Bylo přiměřené muže za hozené vejce povalit na zem, „zakleknout“ jej a vést s rukama za zády v předklonu k policejnímu autu? 2) Bylo v pořádku, že se policie muži prokázala pouze ústním prohlášením „policie“ aniž by ukázala služební průkaz? 3) Byl či nebyl muž řádně poučen? 4) Bylo v pořádku, že policie muži tykala?

Je jasné, že policie může užít donucovacích prostředků k zamezení páchání protiprávní činnosti, k prevenci dalšího páchání (například ke zjištění, zda muž u sebe nemá zbraň nebo další vejce) a k zabránění útěku. Vždy je však třeba zákrok přizpůsobit závažnosti protiprávního jednání a osobě pachatele. Ze záběrů není zřejmé, jak se muž choval bezprostředně před zajištěním a zda měla policie důvod se domnívat, že by se muž dal na útěk nebo pokračoval v páchání protiprávní činnosti. Bez znalosti všech okolností případu proto nelze učinit závěr o přiměřenosti zákroku. Pokud by se muž choval agresivně, s policií nespolupracoval, pokračoval by v protiprávnosti, pak by obecně bylo možné užít omezovacích a donucovacích prostředků. Pakliže by však muž s policií spolupracoval a nekladl žádný odpor, byl by uvedený zákrok jen stěží opodstatněný. Situaci lze připodobnit ke spáchání dopravního přestupku, kdy policie na spolupracující řidiče také „nezakleká“, ale pokud řidič spolupracuje, lze přestupek ve vší důstojnosti vyřídit pouze blokovou pokutou.

Pokud jde o zmíněné tykání, obecně by policie podle § 9 zadrženým osobám tykat neměla, je však otázkou do jaké míry jsou policejní pokyny během zákroku typu „stůj“, „lehni“, „dej ruku za záda“ akceptovatelné s ohledem na akutnost zákroku. Na videu vidíme, že policie při ostatních úkonech muži vyká a naopak je to muž, který policistům tyká. Nepřijatelná je samozřejmě situace, kdyby policie muži bezdůvodně tykala i poté, co bezprostřední zákrok pominul (například během předvádění do auta, při výslechu na policejní stanici, apod.).

Jde-li o poučení o právních důvodech provedení úkonu a o právech a povinnostech zadržené osoby, pak nevíme, zda byl muž již předem alespoň ve stručnosti poučen nebo poučen nebyl vůbec. Pokud by poučen nebyl, nabízí se otázka, zda šlo o situaci podle § 13, kdy povaha zákroku poučení neumožňovala. Osobně se domnívám, že o takovou situaci nešlo a byl dostatek času muže poučit, i s ohledem na jeho opakované žádosti o poučení.

Problematické je též (ne)prokázání příslušnosti k Policii ČR. Ve videu sice vidíme, že se policie prokázala ústním prohlášením „policie“, opět se však nabízí otázka, zda šlo o natolik akutní zásah, který prokazatelné prokázání příslušnosti (například služebním průkazem) vylučoval. Opět se domnívám, že o takovou situaci nešlo a policie měla dost času, aby svou příslušnost k Policii ČR muži prokázala. Muž by se také snáze podrobil policejním pokynům, pokud by věděl, že se skutečně jedná o policii a ne například o soukromou bezpečnostní agenturu, která rozhodně nemá kompetence osoby kamkoliv převážet.

Vzhledem k neúplnosti skutkového děje nelze učinit o zákroku policie definitivní závěr. Jsem nicméně přesvědčen, že je třeba si otázky přiměřenosti zákroku a zákonného postupu policie klást a policejní postupy vystavovat objektivní kritice. Tím spíše, pokud jde o zákroky proti politickým oponentům, kterých v budoucnu může přibývat.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama