Před dvěma a půl měsíci vypukla v čínské provincii Hubei koronavirová epidemie. V té době celý svět se zatajeným dechem sledoval, jak Čína zavírá jedno město za druhým a očekával, že během několika málo dní udeří nákaza se stejnou silou i na 131 km vzdáleném Taiwanu. Zpočátku jsme zde zaznamenali rychlý nárůst případů nakažení, poté však nákaza začala zpomalovat. Nyní, po více než 70 dnech od vypuknutí nákazy, eviduje Taiwan pouhých 53 případů a nové případy se objevují již jen sporadicky. Zázrak?
Foto: Lidé čekající na ochranné roušky před lékárnou v Kaohsiungu
Epidemie v Evropě – v Česku ticho po pěšině
Od vypuknutí nákazy v provincii Hubei uběhlo několik týdnů a na konci ledna přeskočila nákaza na evropský kontinent. Již 31. ledna hlásí první nakažené Británie, Švédsko, Španělsko a Rusko. Nákaza nabírá na obrátkách a přidává se sousední Německo, Francie, Itálie. V polovině února nákaza zuří napříč Evropou a 21. února umírá první pacient v Itálii a počet infikovaných začíná skokově růst. O pár dní později se již v Itálii nakažení počítají po stovkách a evidovány jsou desítky obětí. Ve stejnou dobu do Itálie stále proudí desítky Čechů na zimní dovolené. 1. března již hlásí první tři nakažené i Česká republika. Jedná se o osoby navrátivší se ze severní Itálie. Ve stejný den Itálie hlásí 573 nových případů a 12 nových úmrtí. O pár dní později se již nakažení počítají na tisíce. Na pozemní trase Česko-Itálie je však stále živo. Konečně, 12. března vláda vyhlašuje nouzový stav a uzavírá hranice. K dnešnímu dni je v Česku oficiálně 189 nakažených. Neoficiální čísla však budou pravděpodobně mnohonásobně vyšší.
Okamžitá reakce Taiwanu
Naproti tomu Taiwan, bezprostředně po vypuknutí epidemie v provincii Hubei, přijímá okamžitá opatření k vyhledávání zdrojů nákazy, zamezení jejího šíření a logistiku ochranných a dezinfekčních pomůcek. Dochází k propojení informací ze zdravotnické databáze pojištěnců a informací z imigrační databáze. Při předložení průkazu pojištěnce tak v jakékoliv nemocnici, ambulanci a dokonce i v lékárně zdravotník okamžitě vidí, zda, kdy a odkud pacient přicestoval. Dochází tak ke zmapování trasy pohybu pacienta a s ohledem na jeho zdravotní potíže se stanoví rizikovost dané trasy.
Již 31. prosince 2019 nastupují taiwanští pracovníci na paluby letadel, která se vrátila z Wu-chanu a před vystoupením z letadla prověřují všechny cestující s ohledem na příznaky horečky a pneumonie. Podezřelé osoby jsou okamžitě testovány na 26 virů včetně SARS a respiračního syndromu MERS. Rizikové osoby směřují automaticky do domácí karantény a jejich pobyt v karanténě je hlídán pomocí monitorování pohybu mobilního telefonu. Karanténní opatření je postupně rozšířeno ve vztahu k celé Číně, Hong-Konu a Macao.
23. ledna se zavírají Taiwanské hranice pro obyvatele čínského Wu-chanu, jsou postupně rušeny všechny zájezdy z/do Číny a 6. února je vyhlášen zákaz vstupu všem občanům Číny. Jsou zakázány plavby všech mezinárodních výletních lodí. Postupně se omezení rozšiřují i na leteckou dopravu z Číny, včetně tranzitních letů.
Okamžitě se též aktivuje systém produkce zdravotnických pomůcek. Již 20. ledna vláda oznamuje zásoby 44 milionů ochranných roušek, 1,9 milionu respirátorů N95 a dostupnost 1100 podtlakových izolačních místností.
Nad rámec uvedeného dochází k aktivnímu testování a vyhledávání možných zdrojů nákazy.
Foto: Ve školách i školách musí být roušky. Zdroj: SAM YEH/AFP via Getty Images
Informace a zodpovědný přístup
Vedle těchto opatření dochází k zintenzivnění osvěty, kdy ministr zdravotnictví (který je současně uznávaným epidemiologem) prostřednictvím pravidelného vysílání informuje, kdy a kde nosit ochranné pomůcky, zdůrazňuje nutnost mytí rukou, vyvrací fámy a mylné informace a celkově nabádá k racionálnímu přístupu a zklidnění vypjaté situace. Nutno zdůraznit, že Taiwanci berou situaci vážně, paniku však nepozoruji.
V místech s hustou koncentrací osob (metro, autobusová nádraží, školy, apod.) není fakticky možné jedince bez roušky spatřit. Velká většina osob nosí roušky také při běžném pohybu na ulici, v parku, apod. Prodej roušek je regulován na tři kusy týdně, což znamená, že se na každého dostane a nedochází k jejich vykupování.
V některých místech, jako jsou například nemocnice, je vstup bez roušky naprosto nemyslitelný a pohyb bez ní je zakázán. Pokud by si osoba roušku v nemocnici bezdůvodně sundala nebo by jinak toto opatření mařila, vystavuje se pokutě do výše přibližně 12.000 Kč. Automaticky se též při vstupu do nemocnice měří pacientům i návštěvám tělesná teplota. Měření teploty probíhá často též na dalších místech, jako jsou školy, pošty, či sportovní centra. Samozřejmou součástí vstupu do těchto míst je též ostřik rukou alkoholovou dezinfekcí. Lze tak shrnout, že většinová společnost se preventivním opatřením beze zbytku podřídila a sama se dnes a denně spolupodílí na jejich naplňování.
Foto: Ministr zdravotnictví Chen Shih-chung, zdroj: www. taiwannews.com.tw
Závěr
Z výše uvedeného je zjevné, že bez okamžitých preventivních opatření Taiwanské vlády ještě v situaci, kdy zde nebyl jediný případ nakažení, by byl počet onemocnění pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Výhodou jistě je využití moderních technologií i správně nastaveného krizového managementu, který byl vytvořen po zkušenosti s epidemií SARS v roce 2003. Nešlo by to však také bez odpovědného přístupu vlády, která okamžitě zajistila všem adekvátní ochranné pomůcky. Z diskuzí s místními mám za to, že společnost v tomto ohledu vládě důvěřuje a dočasnému omezení svého komfortu rozumí. Ukazuje se tak, že Taiwan, byť vyloučený ze Světové zdravotnické organizace, může být pro ostatní země v boji s koronavirem příkladem a lze se v mnohém inspirovat.
V současné době navíc produkce ochranných roušek stoupla natolik, že Taiwan pro určitý typ roušek zrušil omezení jejich vývozu. Pokud se tedy česká vláda potýká s jejich nedostatkem, není nic jednoduššího, než se na Taiwanskou vládu obrátit. Může se též inspirovat dalšími preventivními opatřeními, která jsem alespoň ve stručnosti nastínil. Věřím, že ze strany Taiwanu pomoc Česku nikdy odmítnuta nebude a společnými silami se podaří nemoc zvládnout.
Zdroje:
-
C. Jason Wang; Chun Y. Ng,; Robert H. Brook, Response to COVID-19 in Taiwan Big Data Analytics, New Technology, and Proactive Testing (https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2762689?fbclid=IwAR3kuodebCu79VEYbPqtmZA6UDZXx1pcp1D4H8lxvCjNGjLjvuz0cG3Dx78)
-
Worldometer, Coronavirus (https://www.worldometers.info/coronavirus/)
