Reklama
 
Blog | Pavel Doubek

Kritický postřeh k zamýšlenému návrhu zákona o odškodnění újmy způsobené povinným očkováním

zdroj: www.vitalia.cz

Internetem proběhla zpráva, že Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh zákona o odškodnění újmy na zdraví způsobené povinným očkováním. S velkým očekáváním jsem rozklikl rozhovor s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem,abych v následujících vteřinách propadl opětovnému zklamání.

O spravedlivém narovnání vztahu mezi státem vynucujícím povinné očkování a jednotlivci, kterým toto očkování způsobí újmu na zdraví, se diskutuje již dlouho. Akcentuje se především požadavek, aby stát nesl odpovědnost za újmu na zdraví způsobenou zákroky, které sám vynucuje.  To ostatně zdůrazňuje rovněž sám ministr zdravotnictví. Dále je zdůrazňována skutečnost, že se poškození nemohou soudně domoci náhrady škody, protože se ve většině případů nepodaří prokázat příčinnou souvislost mezi povinným očkováním a vzniklou újmou.

Proto je třeba vytvořit takový mechanismus, který nebude založen na hledání příčinné souvislosti a zavinění, ale na objektivní odpovědnosti státu, kde se příčinná souvislost a zavinění presumuje – má se za to, že újma vznikla očkováním, ledaže se prokáže opak.

Z vyjádření ministra zdravotnictví však vyplývá, že by měla být příčinná souvislost i nadále dokazována, a to navíc speciální komisí ministerstva zdravotnictví. Tím by se však problém nevyřešil, naopak by se situace rodičů ještě zhoršila, neboť by o příčinné souvislosti nerozhodoval nezávislý soud, ale „závislá“ komise ministerstva.

Pokud ministerstvo myslí přijetí spravedlivého odškodňovacího zákona vážně, stačí se pro inspiraci podívat do právních úprav 19 zemí, kde již odškodňovací systém funguje (například USA, Francie, Itálie, Slovinsko, Maďarsko a další). Lze rovněž využít bezpočet komplexních analýz, které tyto země zpracovávaly, když odškodňovací mechanismus přijímaly (viz některé příklady dále). Tyto mechanismy mají jedno společné: Jsou založeny na objektivní odpovědnosti státu, kdy rodiče pouze prokáží, že došlo k újmě v určité době od očkování. Náhrada škody je poté poskytnuta prakticky vždy (bez dalšího zkoumání příčinné souvislosti), ledaže by bylo nanejvýš zjevné, že újma s očkováním souviset nemůže. V každém případě je vždy zajištěna možnost opravných prostředků včetně možnosti domáhat se náhrady škody před soudem.

Třebaže ještě neznáme paragrafové znění zákona a během 4 měsíců, než má být zákon předložen vládě, se může mnohé změnit, je třeba již v této fázi důrazně trvat na zachování objektivní odpovědnosti státu a vypuštění nutnosti prokazovat příčinnou souvislost. V opačném případě nemá nový zákon žádný význam.

Příklady právních analýz:

  • Keelan, J; Wilson, K. Designing a No-Fault Vaccine-Injury Compensation Programme for Canada: Lessons Learned from an International Analysis of Programmes, University of Toronto, 2011
  • Looker, C.; Kelly, H. No-fault compensation following adverse events attributed to vaccination: a review of international programmes
  • Lashof, J.C. and others. Compensation for Vaccine-Related Injuries. U.S. Government Printing Office Washington, D. C., 1980
  • „Designing a No-Fault Vaccine-Injury Compensation Programme for Canada: Lessons Learned from an International Analysis of Programmes“, from the University of Toronto’s Munk School of Global Affairs in Ontario.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama